Petr Diblík


Nostalgie udeřila: Našel jsem mozaiku ježka!

Před pár dny mi spadla čelist málem až na zem! Našel jsem totiž u našich mozaiku, kterou jsme se sestrou skládali jako děti:


Asi bych si na ni po zbytek života těžko vzpomněl, kdybych ji nenašel.

S nadšením jsem zavzpomínal, jak jsme si ji oproti předloze mírně upravili a jak jsem na ní rád pozoroval reprezentaci různých objektů pomocí dílků.

Pokud si libujete v číslech, vězte, že tohle dílo má 128×96 čtverečků a neobvykle vysoký počet barev: 13.

Máte doma taky nějakou zaprášenou mozaiku z dětství? Můžete se o to podělit v komentářích.

A když je tenhle příspěvek o nostalgii, dávám k dobru její skvělou pseudodefinici: Ona ani ta nostalgie už není, co bývala… 😀